Na jedné straně si uvědomujeme, že žijeme v globalizovaném světě a z toho vlaku nejde již snadno vystoupit. Zároveň jsme ve schyzofrenní situaci, kdy nesouhlasíme s řadou věcí, které se v dnešním uspořádání světa nachází a zároveň bychom nechtěli o některé výhody přijít. Jaká je cesta ven z tohoto dilema?
Provokativním názvem se nikterak nechci dotknout slova disident. Pro mě je to stále někdo, kdo se nebojí i uprostřed téměř prohraného boje obklopený útlakem a zvůli moci sdělit jiný názor, dokázat jiný životní postoj. Chci se podívat na zcela nový problém dneška. Inspirován jsem bonmotem jednoho speakera na prezentaci nejmenované mlm společnosti:
"Kupujeme věci, které nepotřebujeme,
abychom oslnili lidi, které nemáme rádi,
za peníze, které nemáme!"
Tato věta v sobě skrývá nemoc střední třídy. Lidé nakupují stále nové produkty, nové technologie, oděv a spotřební zboží. Jednoduše z konzumních důvodů. Aby byli IN, aby dostáli nové modě, aby jejich spotřebiče nebyly zastaralé. Říkají tomu, že si plní sny. Zatímco se neustále za něčím ženou. Jsou ve spirálě nekončícího kolotoče, jako křeček běhající v kleci. Ideály První republiky měly něco do sebe. Spotřebiče jsme nakupovali na 10-20 let. Vyjímečně některé druhy zboží jsme měli na celý život. Možná se i dědily se jako starožitnost a byl v nich skrytý kapitál. Dneska si málo kdo může říci, že podědil kanape po babičce a že jeho hodnota stoupla po 40 letech na 1000% původní ceny. Dneska? Nesmysl!
Podobné je to s elektronikou a spotřebním zbožím. Technologie se vyvíjejí tak rychle, reklamy útočí na naše smysly. Různé životní procesy a aplikace, které nám umožňují aby naše spotřebiče fungovaly se neustále vyvíjejí. Polovina produktů na dnešním trhu jsou tzv. luxury produkty (neboli mírný nadstandard až luxus).
Zatímco kdysi si mírný nadstandard mohla dovolit jen střední třída a ekonomicky movitější jedinci, dnes se nám globalizovaný trh snaží říci, že drobné nadstandardy ve svém životě potřebujeme všichni. Útočí na psychiku spotřebitele a tak má dnes každý v domácnosti televizi, počítač, chytrý telefon. Pořizují si i finanční produkty, o kterých mají jen málé znalosti. Nakupují rychle zhotovené jídlo ve fast foodech namísto skutečně vařeného a důkladně zhotoveného u sebe doma, či vařené alespoň v restauracích, kde se alespoň trochu vaří.
To jak žijeme a co nakupujeme se z většiny stalo otázkou krátké spotřeby, rozmaru a nátlaku.Rychloekonomika vyžaduje rychlé procesy. Lidé doslova konzumují to, co si pořídí. Už to postupně nespotřebovávají, nepoužívají své nabyté produkty jako investici, která jim má ušetřit, nebo usnadnit život. Naopak v domnění, že jim usnadní život si kupují nové a nové a tím se prodražují. Jediným komu to přináší prospěch jsou velké korporace a značky. Namísto jednoho nákupu jako v dřívějších časech... dnes... kvůli jednoho účelu děláme nákup opakovaný.
Nejhezčím příkladem zbytečného Luxury produktu je třeba papírová utěrka:
Tam, kde naše maminky a babičky používaly textilní nejlépe bavlněnou utěrku, polovina domácností používá papírové rychloutěrky.
Na pozorování čtyř domácností jsem vysledoval, že průměrná spotřeba jedné takové dvojrole vydrží asi 14 dní. To jsou dvě balení měsíčně za přibližnou cenu 15,-20,- Kč? Roční útrata (20x24) zhruba 500,- Kč. Zatímco naše babičky si vypraly utěrku a použily tu samou znovu a střídaly je.
Stejné to je s papírovými kapesníky, vlhčenými ubrousky, tzv. jemnými toaletními papíry. Obaly na mobily, jednorázovými taškami pro nákup, kopou igelitových sáčků, nebo igelitovými obaly na odpady. V dnešní době máme u poloviny produktů na trhu obyčejnější produkty a luxury produkty. Ten luxury produkt nám má usnadnit život. Málo kdo si ale spočítá, že jeho zvýšená frekevence pro znovuobnovu (opětovný nákup) nám ročně z peněženky vyhání stovky až tisíce korun.
Stejné je to s nakupování dárků, obnovováním nábytku a elektrických spotřebičů po +- 5 letech.
Skutečně chudí lidé si luxury prvky nekupují, protože na ně vážně nemají. Opravdu bohatí lidé, kteří mají aktiva a statky, z nichž by mohli žít celý život si zase luxury zboží nepotřebují kupovat. Kupují skutečně hodnotné zboží nebo produkty trvalé hodnoty, kde vidí smysl. Co mám na mysli, když hovořím o luxury zboží? Jsou to výrobky, které vedle produktů nižší ceny mají demonstrovat rádoby pohodlnější standard. Třeba Iphone, chytrá televize, satelitní příjem, drahé parfémy, značkové oblečení a našly by se další příklady.
My říkámem, že chceme žít jinak! Chceme zkrotit tyto falešné žádosti a tužby, které tak doopravdy nepotřebujeme k životu! Zatímco náš soused udělá 10 nákupů toho samého za rok. My uděláme jeden nebo žádný a budeme také žít. Prostě nám peníze zůstanou v peněžence.
Takže vítejte na webu, kde budeme pravidelně věnovat idei 5 minut pro svou svobodu ;) !
